Silvie

Každý máme jednou za čas dny, kdy toho máme fakt dost a podléháme veškerým tlakům okolí, kterým bychom snad ani normálně nepodlehli. Soukromý život zůstává na bodě mrazu nebo je dokonce horší a tak všeobecně je to (já to tak měla) asi takhle: Ráno před pátou budíček po probdělé noci - ranní rutina - zapomenete si dát doma kafe, takže je to něco jako pomalé a trýznivé umírání - vyjdete před barák a zjistíte, že prší - doma hledáte deštník, který nikde není - jdete prostě jen tak s kapucou - dlouhá cesta do školy s příšerným spolusedícím v autobuse - během té cesty se vybijí bezdrátová sluchátka (skvělý!) - ve škole na vás mluví a vy nevíte o čem, protože tomu nerozumíte - chce se vám spát - jdete si pro hnusný automatový kafe - došly víčka!! - opaříte si jazyk (jupí!) - stávají se vám trapasy - KONEČNĚ cesta domů, tvl - zase narvaný autobus - bez sluchátek !! (to už ne) - nekonečná cesta napůl v zácpě - nasrání lvl. nekonečno - konečně přijedete domů - povinnosti doma - učení na dalš

Dnes vám povím o mých zkušenostech a doporučeních, která se budou týkat klasické a automatické kulmy na vlasy. Začnu hned u automatické kulmy. Holky, to je naprostá paráda. Vlasy do kulmy jen vložíte, ona vám je vcucne, chvíli počkáte, než zapípá a vlasy z ní vyndáte. Automatická kulma má jednu skvělou výhodu a to, že lokny vypadají naprosto dokonale a to i když si je uděláte večer (nutno podotkout, že nepoužívám tužidla ani laky na vlasy) a pak si půjdete normálně lehnout. Ráno totiž vypadají stejně, jako večer. Moje vlasy si dělají co chtějí a nikdy mi žádné vlny/lokny nevydržely ani 3 hodin přes den, proto je tohle pro mě naprostá senzace. Jsem s tím fakt spokojená.  Ale abychom nebyli jen u výhod, tak tu mám i nevýhody. Než si vlasy naloknujete, tak to trvá cca hodinu. Já mám vlasy hodně husté, takže u mě to opravdu ta hodina je. Takže, když si vezmete, že běžná příprava, třeba na ples, vám zabere se vším všudy (sprcha, fénování, líčení, oblékání a třeba drdol nebo vyžehlení

Vím, že tohle asi není článek, po kterém byste prahli, ale mám za to, že by se o tomto tématu mělo mluvit. .Mluvím k vám jakožto MOŽNÁ budoucí učitelka (studentka peďáku) rušiny a češtiny. Myslím si, že pomyslný fakt, který traduje po dlouhá léta, že RUŠTINA JE PODOBNÁ ČEŠTINĚ je nesmysl. Já vím, že naši prarodiče a možná i rodiče (docela často i učitelé) tvrdí opak, ale má to naprosto jednoduché vysvětlení. Naši rodiče/prarodiče si pamatují už jen pár slovíček, které se fakt češtině podobají, ale nevěřte jim. Není to pravda. Pokud tu mám někoho, kdo se teprve rozhoduje, který druhý jazyk (nepočítám češtinu a angličtinu) se bude učit, tak nad ruštinou smýšlejte stejně, jako třeba nad němčinou nebo francouzštinou.  Je to asi takhle, naši rodiče/prarodiče do nás hustili "Jen jdi na ruštinu, s tou ti pomůžu, ještě si jí pamatuju" ...  "Prosim tě, němčina se nepodobá češtině, jdi na ruštinu!" ... "Ale neblbni, naučíš se azbuku a půjde to samo", ale z

Joo, páni. To byly časy. Fakt na to strašně ráda vzpomínám, i když jsem šla o rok déle a tím pádem jsem nebyla v tanečních se svými kamarády.  S odstupem času musím říct, že jsem to načasovala senzačně. Prvák je pořádně nacpaný a takový aklimatizační, ale ve druháku na střední to není už tak hrozné. Víte co a jak, takže taneční nejsou žádná časová zátěž. Jestli teprve přemýšlíte, jestli do toho jít, tak určitě jděte. Pro rodiče slečen je to tedy větší finanční zátěž než pro rodiče kluků (to víte, šaty, šaty, šaty a zase další šaty), ale i s tím do toho jděte.  Proč se ale tenhle článek jmenuje tak jak se jmenuje? Teď chodí do tanečních brácha, takže to v podstatě celé prožívám znovu. Mamka umí tancovat dobře, ale ne podle toho, jak se brácha učí tancovat v tanečních, takže jsem s ním měla rodičovké tance já a je to fakt super.  Ještě lepší je, když za mnou brácha přijde s tím, že třeba potřebuje s něčím pomoct nebo tak. Jediná potíž je v tom, že jsem chodila i na pokračovačk

Mám za sebou konečně první týden školy a teď před sebou vleču různé úkoly a seznamy knížek, které si musím koupit, půjčit nebo přečíst. Já úplně nevím, co jsem čekala, ale asi ne takovou pecku hned ze startu. (Mluvím o mém prvním týdnu na VŠ) Zase jsem si neuvědomila, že už se s námi nikdo nebude bavit, jako s dětmi nebo nám nebude nikdo říkat co a jak. No, ale tak mám za sebou první trapasy a teď už to snad bude lepší. Jen vám řeknu třeba pár z nich. 1. Ztratila jsem se ve škole 2. Půjčila jsem si špatnou knížku z knihovny a zjistila jsem to až po 3 dnech 3. Spadne mi všechno, co může ... No a takhle bych mohla pokračovat dál. Každopádně už jsem si udělala obrázek o tom, co pro mě bude dobrý a co pro mě bude naopak fakt děsný (těžký). Kupodivu se mi zatím zdá těžší ruština než čeština. Ruštinu, stejně tak i češtinu, máme rozdělenou do několika předmětů, ale zatím (nevim proč) nejsem nějak schopná ty informace rozdělovat mezi ty patřičné hodiny. Mě to p

Ahoj, před nějakou dobou jsem na Instagramu zveřejnila fotku dokazující moji šikovnost – rozbité stíny, které mi samozřejmě úplně samy spadly na zem. Znáte to – něco držíte, pohodička a najednou zničehonic vám to prostě vyklouzne z ruky…klasika -.- A jelikož mi bylo mých nově nabytých stínů (ano, koupila jsem si je ten den :D) líto a nechtěla jsem je vyhodit, rozhodla jsem se, že si je opravím. Tak jsem zkoukla pár videí na opravu stínů / pudrových produktů a plná nadšení jsem šla hledat do špajzu alkohol, který byl potřeba k opravě. No jo, jenže mi žádný neměli -.- a co teď, že jo? Pátrala jsem i po jiném návodu, ale zase tolik jich nebylo. Až jsem nakonec objevila verzi bez alkoholu. O tom, jak jsem postupovala při opravě se dozvíte víc v následujícím mini foto návodu 😊 . Takže budeme potřebovat: - rozbité stíny nebo jiný pudrový produkt jako třeba tvářenku nebo pudr - trochu vody - párátko nebo něco čím stíny rozmělníte - kapesníček - něco čím mokré stíny u