Přeskočit na hlavní obsah

Deadpool 2

Moje myšlenky právě teď: Really? Vážně jsem brečela u Deadpoola? U Deadpoola 2, aby bylo jasno. I když ... ono je to asi jedno, pořád je to Deadpool. Ale..wtf?

Sakra, co to bylo? Tím chci říct, že dvojka je ještě lepší, než jednička a to nebývá často.

Pokud se někomu nelíbil Deadpool, tak se mu rozhodně nebude líbit Deadpool 2. Tady existuje jenom jedna hranice mezi "DAMN! I NEED MORE" a "WHAT THE HELL IS GOING ON?". Nic mezi tím.

Extrémní dávka humoru, sarkasmu, výbuchů, střel a krve. Je stále zachováno promlouvání k divákům ze strany Deadpoola, což si cenním, protože to není u filmů moc časté. Jednička byla obrovský hit, připravila si tak prostor a ušlapala cestičku druhému dílu, který rozhodně nezklamal!

První půl hodina filmu je nic moc, možná jsem si řekla, že to asi nebude ono, ale po té cca půl hodině se to totálně zlomilo a tekly mi slzy z očí ať už to bylo od smíchu nebo od "smutku". První půl hodina by se dala považovat za docela inteligentní, ale když si uvědomíte, že Deadpool je vlastně totální magor, zjistíte, že to nemůže být ani trochu inteligentní. Deadpool stíhá zesměšňovat všechno, na co si vzpomenete, ať už je to DC Universe, Goonies, herečtí kolegové nebo rasisti, vězení či Hollywood.
Hlášky, které ze sebe Deadpool sype nejdou pochytit na poprvé, nebo alespoň já jsem to rozhodně nedávala.
Celý film je samozřejmě o Deadpoolovi, ale  nejzábavnější akční scénky nepatřily přímo jemu, nýbrž Domino. Další novou postavou je dokonalý drsňák Cable - ze začátku jsem fakt netušila, o co mu jde. Každopádně tyhle dvě novinky nejsou Deadpoolovi na obtíž, ba naopak, funguje to. Funguje to a sakra dobře.

Upřímně doufám, že někdy v budoucnu vyjde i trojka, protože teď má Deadpool dokonalou základnu fanoušků, která pevně stojí nohama na zemi a postupně se víc a víc rozrůstá.

Za mě rozhodně palec hore a dávám filmu 100%.

Silvie

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Lovely CARROT CAKE

Dnes trošku z jiného soudku, ale rozhodně něco, co stojí za zmíňku! Miluju carrot cake! Vyzkoušela jsem spousty receptů, ale jen ten od MY COOKING DIARY je ten, který mi vyhovuje absolutně nejvíce. Pojďme si recept rozebrat. Podle MY COOKING DIARY Co se týká mrkve , kupuji většinou tu v plastovém balení (1kg ji tam myslím je) nebo si po kusech vyberu. Ne s natí. Mouku používám klasicky polohrubou, ale dort je pak poněkud těžsí. Pravda je, že z celozrnné jsem ho ještě nezkoušela. Třtinový cukr je něco, na co, zvlášť při pečení tohohle dortu, nedám dopustit! S klasickým bílým cukrem je dort příšerně sladký. S třtinovým cukrem nemám žádný problém a i korpus je díky němu více hnědší. Vanilkový lusk nedávám, když se mi zachce, tak přidám vanilkový cukr, ale spíše nedávám ani jedno. Prášek do pečiva dávám, podle zkušeností, zásadně celý. Jinak mi korpus vylítne jen málo. POSTUP - part 1 Zapnula jsem troubu na 180°C, cca.  Dala jsem do kuchyňského robota v

DIY: Oprava zničených stínů – bez alkoholu

Ahoj, před nějakou dobou jsem na Instagramu zveřejnila fotku dokazující moji šikovnost – rozbité stíny, které mi samozřejmě úplně samy spadly na zem. Znáte to – něco držíte, pohodička a najednou zničehonic vám to prostě vyklouzne z ruky…klasika -.- A jelikož mi bylo mých nově nabytých stínů (ano, koupila jsem si je ten den :D) líto a nechtěla jsem je vyhodit, rozhodla jsem se, že si je opravím. Tak jsem zkoukla pár videí na opravu stínů / pudrových produktů a plná nadšení jsem šla hledat do špajzu alkohol, který byl potřeba k opravě. No jo, jenže mi žádný neměli -.- a co teď, že jo? Pátrala jsem i po jiném návodu, ale zase tolik jich nebylo. Až jsem nakonec objevila verzi bez alkoholu. O tom, jak jsem postupovala při opravě se dozvíte víc v následujícím mini foto návodu 😊 . Takže budeme potřebovat: - rozbité stíny nebo jiný pudrový produkt jako třeba tvářenku nebo pudr - trochu vody - párátko nebo něco čím stíny rozmělníte - kapesníček - něco čím mokré stíny u

Z neexistujícího deníku aneb den se mnou

Na úvod bych chtěla říci, že dnešní článek bude poněkud jiný - zvláštní. Jiný bude minimálně v tom, že pojednává o celém mém dni, takže dnešní článek je dejme tomu, jako vytržená stránka z mého neexistujícího deníku. Tak jo, nevím, jak se to stalo, ale mám příšerně přemýšlivou náladu, což rozhodě nepovažuji za skvělou věc. Právě jsem přišla do školy a už jen to slovo ŠKOLA je frustrující. Ale co to povídám, většina vyučujících nám říká, že "nejezdíme do ŠKOLY", ale jezdíme na UNIVERZITU nebo FAKULTU, ale to mi přijde snad ještě horší. Tento, rádoby článek, píšu v osm hodin ráno a píšu si ho ručně. Do sešitu. Do sešitu, který měl původně sloužit, jako sešit na výpisky. Ale nějak to nedopadlo. Něco málo jsem si do něj napsala první semestr, ale teď, ve druhém semestru, obohacuji můj sešit něčím, čemu říkám bohatě nanicovaté kresby všeho druhu. Mluvím tedy konkrétně o měsíci, hvězdách, květinách, vánočním stromku s dárky (ano, teď v květnu), apod.. Právě sedím venku na k