Přeskočit na hlavní obsah

One group or five singers?

A jsme u toho. Moje "dlouhé" produktivní večery se čas od času zvrtnou tam, kam bych normálně už nešla. 
Asi mě polovina z vás mě ukamenuje, ale asi jste z názvu poznali hned, o čem (nebo spíš o kom?) chci mlluvit. Stejně jako spousta holek (5/6 let zpátky) jsem se hlásila k "D I R E C T I O N E R S", to byl takový ten protipol k Belieberům nebo jak se jim tenkrát říkalo. Asi do týhle doby na nějaké vzpomínání, co se lidí týká, nebudu nic říkat, ale jedno říct musím a to, že to byly neskutečné dva (???) roky (no, rok to byl určitě). Roky neskutečného, ale neskutečně neskutečného šílenství. Já to tak trochu přikládám i tomu telecímu věku (ale psssst).
Byla jsem zatraceně nadšená a absolutně zamilovaná Directionerka. 5 tak neskutečně úžasných, vtipných a hlasově sakra dobrých kluků prostě milovala každá druhá. Holky, neříkejte, že ne.
Harry, Niall, Zayn, Liam, Louis
Ty kokos, když nad tím přemýšlím, tak to bylo fakt děsný. Taková úchylka mě nikdy, nikdy, nikdy nepřepadla a zatím se do teď neopakovala. Což je asi jedině dobře.
Moji největšími oblíbenci (asi do teď) byli Niall a Zayn. B O Ž E! Totální velká láska!

One Direction  pořád stoupali výš a výš a já jsem jim fakt šíleně fandila (s Ajdou jsme je milovali fakt podle mě nejvíc ze všech). Pravdou je, že jsem se díky nim hodně zlepšila v angličtině, protože jsem si nacvičovala, co bych jim říkala, kdybych je někdy potkala (jo, je to šílený, ale když si něco vezmu do hlavy, tak se nedá nic dělat) a taky jsem chtěla vědět, co znamenají jejich písničky, takže překladače pořád, a když jsem věděla o čem zpívají, tak jsem si to tak strašně naposlouchala, že jsem to znala nazpaměť. No a na konec jsem pochytala přízvuk snad ze všech videí a pak se to všechno projevovalo na výsledcích ve škole. Mě se známka houpla o stupeň nahoru, a kdybych tenkrát chtěla, tak bych měla i jedničku. Každopádně tohle té mé osobní úchylce přičítám k dobru. Už nemluvím o tom, že kdykoliv někde v rádiu hrála jejich písnička, tak nikdo nemohl mluvit. Haha, to byly časy. Vlastně jsem dokonce kvůli nim poslouchala i nějaké anglické rádio. Vždycky večer místo písniček a někdy i v průběhu dne, když jsem věděla, že v tom rádiu budou live.

Pak se nějak rychle rozpadly a byl konec. Tyjo, tenkrát jsem to těžce vydejchávala, protože to byl vážně šok. Nejdřív to byl Zayn a pak to šlo od desíti k pěti. Pak jsem se "přes to dostala" (mluvím o tom, jak o nějakém velkém a zatraceně težkém rozchodu) a pomalu jsem na ně zapomněla. Až včera v noci jsem narazila na jejich společné písničky a uvědomila jsem si, že vlastně vůbec nevím, jak to vedou dál.
Věděla jsem, že Zayn a Harry zpívají solo dál. Věděla jsem, že něco malinko vydali i Louis, Liam a Niall, ale upřímně? Nejvíc mě překvapil Niall s tímhle:
Jela jsem jednou takhle pozdě večer z práce a vezla jsem bráchu. Po tom, když mi řekl, že tohle nazpíval Niall...T E N...Niall Horan z "ex One Direction", tak so se mnou málem švihlo. O písničce jsem věděla už dýl, ale nenapadlo mě, že by to mohl nazpívat Niall. !Dokonalost!. Jinak to, co zpívají ostatní mě nějak moc zásadně nezasáhlo (jen sem tam něco, co pustí do éteru Zayn), jako tahle střela a další většina Niallovy tvorby. A právě přesně včerejší noc (většinou pracuju v noci, protože jindy nemám čas a někdy se to protáhne tak moc, že pak už nemůžu usnout) jsem přemýšlela nad tím, jestli je fakt tak dobrý, že se rozpadli nebo by to bylo lepší, kdyby zůstalo všech pět pohromadě.

Dospěla jsem k názoru, že všichni dospíváme a měníme se. Všichni se hledáme a zkoušíme, co se dá. Nikdo nás nemůže (neměl by) zastavit a říct: "Hele, tohle nedělej! Rozbiješ si tím pusu. Z toho se už nevzpamatuješ!", protože každý z nás musí zjistit, co v sobě má a každý z nás si musí občas "rozbít tu pusu", aby se mohl zvednout, vzpamatovat a zkusit to jinak. Myslím si, že je dobře, že se kluci rozhodli pro K O N E C. Bylo to podle mě to nejlepší, co mohli udělat.
Trošku jsem se vrátila zpátky do minulosti, ale upřímně si to fakt myslím. To, jak vypadají, vystupují, prezentují se...to, co dělají, jak to dělají...to, co vydávají...myslím, že tohle všechno jim dává smysl.

Jaký na to máte názor vy?

Silvie

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tipy na vánoční dárky - Mommy

Aneb: Předvánoční deprese 1/X. Každý rok je to stejné. Rok od roku je to horší a horší. Neustále sháním nějaké nápady, tipy a všelijaká různá, možná překvapení, kterými bych mohla obdarovat svoje nejbližší. Dnes vám sem hodím pár svých nápadů, které byste mohli použít pro svojí mamku. Udělám z toho takovou mini sérii tipů na dárky. Dárkové poukazy - Já už letos třetím rokem jedu v poukazech atp. Připadá mi to jako nejlepší řešení, když nechci kupovat nějaké kraviny, které stejně někam zahodí a nebudou k ničemu. Předloni to byly dvě vstupenky do Národního divadla (za tenhle nápad jsem (byla) pyšná sama na sebe, protože to byl nejlepší dárek ever) , loni to byl celorodinný vstup do Mořského světa v Praze a letos jsem zvolila způsob dárku, který bude jen a jen pro ní.  Lísky na koncert - To je podle mě ultra dobrý dárek. Pokud vaše mamka má nějakou oblíbenou kapelu, která třeba není česká a vystoupí v Praze příští rok, tak neváhejte a jděte do toho. Kupte dva lístky a mát...

Lovely CARROT CAKE

Dnes trošku z jiného soudku, ale rozhodně něco, co stojí za zmíňku! Miluju carrot cake! Vyzkoušela jsem spousty receptů, ale jen ten od MY COOKING DIARY je ten, který mi vyhovuje absolutně nejvíce. Pojďme si recept rozebrat. Podle MY COOKING DIARY Co se týká mrkve , kupuji většinou tu v plastovém balení (1kg ji tam myslím je) nebo si po kusech vyberu. Ne s natí. Mouku používám klasicky polohrubou, ale dort je pak poněkud těžsí. Pravda je, že z celozrnné jsem ho ještě nezkoušela. Třtinový cukr je něco, na co, zvlášť při pečení tohohle dortu, nedám dopustit! S klasickým bílým cukrem je dort příšerně sladký. S třtinovým cukrem nemám žádný problém a i korpus je díky němu více hnědší. Vanilkový lusk nedávám, když se mi zachce, tak přidám vanilkový cukr, ale spíše nedávám ani jedno. Prášek do pečiva dávám, podle zkušeností, zásadně celý. Jinak mi korpus vylítne jen málo. POSTUP - part 1 Zapnula jsem troubu na 180°C, cca.  Dala jsem do kuchyňského robo...

My hair care

Konečně začínám být se svými vlasy spokojená a proto jsem se rozhodla se s vámi podělit o to, jak se o ně starám. Co jsem dělala dřív špatně? Je dobré se nad tímhle zamyslet, protože já osobně jsem zjistila, že jsem dělala špatně skoro všechno. Plácala jsem na vlasy barvy, které mi je ničily. Neustále jsem si je žehlila a jinak tepelně upravovala, což mi vlasy také ničilo. Vázala jsem je do velmi pevných copánků, což opět vlasům neprospívalo a v neposlední řadě jsem používala ne úplně vhodné přípravky, ať už to byly šampony, kondicionéry, masky, oleje apod. No, bylo toho dost. Můj příběh? Vynechejme všechno výše zmíněné a pojďme rovnou na to, kdy a jak jsem se začala o vlasy skutečně zajímat. Vlasy mě hodně začaly zajímat ve chvíli, kdy jsem si z BLOND dala ČERVENOU. V zoufalství a vzteku jsem to ještě ten den přebarvila zpět na blond, čímž jsem si vlasy kompletně zničila. Tohle NIKDY NEDĚLEJTE! NIKDY. Nebo takhle, nebylo to tak hrozné, jak říkám, většinou mi kamarádi nebo r...