Joo, páni. To byly časy. Fakt na to strašně ráda vzpomínám, i když jsem šla o rok déle a tím pádem jsem nebyla v tanečních se svými kamarády.
S odstupem času musím říct, že jsem to načasovala senzačně. Prvák je pořádně nacpaný a takový aklimatizační, ale ve druháku na střední to není už tak hrozné. Víte co a jak, takže taneční nejsou žádná časová zátěž.
Jestli teprve přemýšlíte, jestli do toho jít, tak určitě jděte. Pro rodiče slečen je to tedy větší finanční zátěž než pro rodiče kluků (to víte, šaty, šaty, šaty a zase další šaty), ale i s tím do toho jděte.
Proč se ale tenhle článek jmenuje tak jak se jmenuje? Teď chodí do tanečních brácha, takže to v podstatě celé prožívám znovu. Mamka umí tancovat dobře, ale ne podle toho, jak se brácha učí tancovat v tanečních, takže jsem s ním měla rodičovké tance já a je to fakt super.
Ještě lepší je, když za mnou brácha přijde s tím, že třeba potřebuje s něčím pomoct nebo tak. Jediná potíž je v tom, že jsem chodila i na pokračovačky a on měl teď v sobotu první prodlouženou (slavnostní), takže nemumí takové ty podtáčky apod. a já už zase tolik neumím jen ten základ, ale kroky jsou víceméně stejné.
Viděla jsem, po skoro 3 letech, spoustu starých známých a dokonce i ti učitelé si na mě pamatovali - chtěla jsem pokračovat ještě tak, že budu chodit na tréninky, ale vyhořela jsem na partnerovi. Nojo, stará historie. Každopádně tanec a hudba...to je nádhera.
Chtěla jsem vám sem dát nějakou mojí fotku z tanečních, ale úspěšně jsem se vyhýbala foťáku. O.K. pár jsem jich našla, ale raději to nechám bez fotky.
Dokonce jsem zjistila, že třeba i většina písniček je stejných, jako byly ty, na které jsem tancovala už i já a přesně, k některým písničkám mám takovou vazbu, že jsem si to po té době uvědomila až na bráchově prodloužené.
Je to super to takhle zažít znovu.
Silvie
Komentáře
Okomentovat