Přeskočit na hlavní obsah

First school week

Mám za sebou konečně první týden školy a teď před sebou vleču různé úkoly a seznamy knížek, které si musím koupit, půjčit nebo přečíst.

Já úplně nevím, co jsem čekala, ale asi ne takovou pecku hned ze startu. (Mluvím o mém prvním týdnu na VŠ) Zase jsem si neuvědomila, že už se s námi nikdo nebude bavit, jako s dětmi nebo nám nebude nikdo říkat co a jak. No, ale tak mám za sebou první trapasy a teď už to snad bude lepší. Jen vám řeknu třeba pár z nich.
1. Ztratila jsem se ve škole
2. Půjčila jsem si špatnou knížku z knihovny a zjistila jsem to až po 3 dnech
3. Spadne mi všechno, co může
...
No a takhle bych mohla pokračovat dál.

Každopádně už jsem si udělala obrázek o tom, co pro mě bude dobrý a co pro mě bude naopak fakt děsný (těžký). Kupodivu se mi zatím zdá těžší ruština než čeština. Ruštinu, stejně tak i češtinu, máme rozdělenou do několika předmětů, ale zatím (nevim proč) nejsem nějak schopná ty informace rozdělovat mezi ty patřičné hodiny. Mě to prostě dává dohromady jednu velkou motanici a na konci to stejně spojím do jednoho. Časem se to poddá, doufám, ale teď je to fakt hustý.
Doufám, že nejsem jediná, kdo má v hlavě takový bordel.

Co se týká třeba učebnic, tak to je taky docela dobrá finanční sranda. Spousta učitelů si píše vlastní skripta, ale ty si musíte taky koupit. Já jsem zvolila asi blbou taktiku a to, kupovat si knížky postupně a ne všechno najednou. Je to hloupá taktika, protože si už říkám "panebože! Už prosím nic!". Je to fakt ranec.

Dojíždění pro mimopražáky (pro mě) není zas tak extrémně hrozný, ale člověk fakt musí jet hodně s předstihem, protože jsou zácpy a je to děsný, ale třeba ráno v půl šestý zácpy ještě nejsou (doporučuju).

Jídlo jsem zatím ještě nějak neřešila, na to vlítneme příští týden. Našli jsme si PRÝ fakt dobrou menzu, tak tam zajdeme. Vzhledem k tomu, že tam budu jezdit 3x týdně a z toho jednou mi vyjde čas na oběd, tak to moc nevyzkouším, ale alespoň něco.

O profesorech nic moc říct nemůžu, protože jsme je měli třeba jen jednou. Svůj obrázek jsem si udělala, ale nemusí to být konečná "verze". To samé mám i se spolužáky. Na většinu z nich obrázek teda nemám, protože jsem s nimi třeba ještě nepromluvila.

Silvie

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tipy na vánoční dárky - Mommy

Aneb: Předvánoční deprese 1/X. Každý rok je to stejné. Rok od roku je to horší a horší. Neustále sháním nějaké nápady, tipy a všelijaká různá, možná překvapení, kterými bych mohla obdarovat svoje nejbližší. Dnes vám sem hodím pár svých nápadů, které byste mohli použít pro svojí mamku. Udělám z toho takovou mini sérii tipů na dárky. Dárkové poukazy - Já už letos třetím rokem jedu v poukazech atp. Připadá mi to jako nejlepší řešení, když nechci kupovat nějaké kraviny, které stejně někam zahodí a nebudou k ničemu. Předloni to byly dvě vstupenky do Národního divadla (za tenhle nápad jsem (byla) pyšná sama na sebe, protože to byl nejlepší dárek ever) , loni to byl celorodinný vstup do Mořského světa v Praze a letos jsem zvolila způsob dárku, který bude jen a jen pro ní.  Lísky na koncert - To je podle mě ultra dobrý dárek. Pokud vaše mamka má nějakou oblíbenou kapelu, která třeba není česká a vystoupí v Praze příští rok, tak neváhejte a jděte do toho. Kupte dva lístky a mát...

Lovely CARROT CAKE

Dnes trošku z jiného soudku, ale rozhodně něco, co stojí za zmíňku! Miluju carrot cake! Vyzkoušela jsem spousty receptů, ale jen ten od MY COOKING DIARY je ten, který mi vyhovuje absolutně nejvíce. Pojďme si recept rozebrat. Podle MY COOKING DIARY Co se týká mrkve , kupuji většinou tu v plastovém balení (1kg ji tam myslím je) nebo si po kusech vyberu. Ne s natí. Mouku používám klasicky polohrubou, ale dort je pak poněkud těžsí. Pravda je, že z celozrnné jsem ho ještě nezkoušela. Třtinový cukr je něco, na co, zvlášť při pečení tohohle dortu, nedám dopustit! S klasickým bílým cukrem je dort příšerně sladký. S třtinovým cukrem nemám žádný problém a i korpus je díky němu více hnědší. Vanilkový lusk nedávám, když se mi zachce, tak přidám vanilkový cukr, ale spíše nedávám ani jedno. Prášek do pečiva dávám, podle zkušeností, zásadně celý. Jinak mi korpus vylítne jen málo. POSTUP - part 1 Zapnula jsem troubu na 180°C, cca.  Dala jsem do kuchyňského robo...

My hair care

Konečně začínám být se svými vlasy spokojená a proto jsem se rozhodla se s vámi podělit o to, jak se o ně starám. Co jsem dělala dřív špatně? Je dobré se nad tímhle zamyslet, protože já osobně jsem zjistila, že jsem dělala špatně skoro všechno. Plácala jsem na vlasy barvy, které mi je ničily. Neustále jsem si je žehlila a jinak tepelně upravovala, což mi vlasy také ničilo. Vázala jsem je do velmi pevných copánků, což opět vlasům neprospívalo a v neposlední řadě jsem používala ne úplně vhodné přípravky, ať už to byly šampony, kondicionéry, masky, oleje apod. No, bylo toho dost. Můj příběh? Vynechejme všechno výše zmíněné a pojďme rovnou na to, kdy a jak jsem se začala o vlasy skutečně zajímat. Vlasy mě hodně začaly zajímat ve chvíli, kdy jsem si z BLOND dala ČERVENOU. V zoufalství a vzteku jsem to ještě ten den přebarvila zpět na blond, čímž jsem si vlasy kompletně zničila. Tohle NIKDY NEDĚLEJTE! NIKDY. Nebo takhle, nebylo to tak hrozné, jak říkám, většinou mi kamarádi nebo r...