Přeskočit na hlavní obsah

About this year

Napadlo mě, že bychom se nějak společně mohli podívat na téměř uplynulý rok 2017.

Abych pravdu řekla, tak to byl opravdu přeplněný rok. Chci se vyvarovat takové té omáčky okolo a říct opravdu jen pár slov o věcech, které mě nějak zasáhly v tomto roce nebo mě nějak změnily. Vztáhnu to všechno na sebe, i když bych mohla mluvit i o spoustě věcech, které se týkají mé rodiny.

  1. Maturák - to byla asi nejslavnostnější událost letos, ačkoli se mi zdá, že už to bylo fakt dávno. Na maturák jsme se tak strašně připravovali a těšili, až to neskutečně uteklo a teď už mi to přijde, jako že to bylo před strašně dávnou dobou.
2. Maturita - To je neodmyslitelná součást mého života až na věky věků, protože bez maturity bych si asi ani neškrtla. Co mě to stálo hodin prokrastinace, nadávek, kolik litru alkoholu a čajů jsem vypila, kolik svíček jsem vypálila atd... Vážně na tyhle okamžiky opravdu jen tak nezapomenu.Teď, když se na to zpětně podívám, tak je to fakt sranda, protože jelikož jsem zase jinde a zažívám něco podobného, akorát úplně v jiné podobě..No, zkrátka je maturita jednou velkou událostí tohoto roku.
 
3. Nová brigáda - Já vím, že teď to může vypadat, že bych to prožívala až moc, protože takových změn budu mít v životě spousty, ale je to má druhá velká (když nepočítám malé a menší) brigáda, do které jsem nastoupila. Vymanila jsem se ze spárů Penny marketu a šla jsem dělat recepční do fitka. To byla také taková změna, za kterou jsem ráda.
 
4. Přijetí na VŠ - Uhm...Tohle je věc, za kterou jsem strašně ráda, ale na druhou stranu si říkám, jestli to takhle fakt mělo být, protože toho mám hromadu a nestíhám nic. Ne. Stíhala bych to, kdybych (opět) neprokrastinovala a neodmítala se učit. Ale vážně je to věc, která také zasáhla můj život a to dost.
 
A od této chvíle to budu mít podle mě přeházené, protože časoprostor v poslední době mě nějak minul. 
 
5. Nový blog - Ano, tohle jsem pomalu oplakávala, ale díky tomu, že už jsem byla víceméně otrokem blogu a psala jsem i o tom, o čem jsem vlastně vůbec psát nechtěla, to bylo nutné. Hlavně, letos jsem asi ztratila fantazii (nebo nevim), ale takovou krizi, že bych nemohla psát delší články ani nějaké souvislé nebo normální příběhy, jsem ještě neměla. S novým blogem se mi vrátily nápady na články a chuť psát, ale psaní povídek a příběhů mi stále nejde. Nebo možná nějakou fantazii asi mám, ale potlačuji jí sama, protože nemůžu obětovat tolik času psaní - musím dělat věci do školy apod. Takže asi takhle je to s moji tvorbou. 
 
6. Nové obzory - S novou brigádou a novou školou se mi otevřely úplně jiné, nové obzory a nové pohledy na kdejaké věci. Připadá mi, že jsem z lehka dospěla, ačkoli se v sobě stále snažím uchovávat to dítě.
 
7. Rodina - Ačkoli to tento rok vypadalo kdejak nahnutě, o Vánocích jsme se všichni sešli a sešli jsme se ve ZDRAVÍ, což je další skvělá věc, za kterou jsem nesmírně ráda.
 
8. Od abstinenta po počínajícího alkoholika - Tohle prosím berte s nadsázkou. Ale jinak až na pár příležitostí a výjimečných situací jsem neměla ani trochu alkoholu, protože jsem buď někam jela nebo jsem pro někoho jela. Jenže teď ke konci roku se na dno lahve dívám docela často (na tohle faktu jsme se shodly s Teri :D ) 
 
9. Splněné přání - Konečně jsem se rozhoupala a koupila jsem si, mnou tolik chtěného, iPhona. Koupila jsem si tedy 6, protože si myslím, že je to jeden z těch posledních roztomilých modelů. Prosím, neberte to jako vychloubání, zas taková nejsem. Jen jsem chtěla říct, že to je také pro mě něco jiného, nového. 
 
10. Spálení mostů, navazování nových kontaktů - Myslím si, že tohle je velká součást života a já jsem v tom mistr, ačkoliv třeba úplně nechci. Srašně se mi takhle protřídí lidé v mém okolí a ne vždycky je to tak, jak si přeji. Třeba...Doneslo se ke mě, že jsem jsem dokonce i člověk, strannící se společnosti. Pronesli to údajně lidé, které znám docela dobře. No, řeknu vám, docela jsem se nasmála. 
 
11. Zklidnění sebe sama - Asi to souvisí s tím lehkým dospíváním, protože už si prostě nedělám hlavu z věcí, které mi kdysi rvaly žíly. Zkrátka to teď vidím jinak a nad některými záležitostmi nemá vůbec cenu přemýšlet.
 
Atd.
 
Podle mě, mě teď napadnou mnohem lepší nápady a okamžiky, ale to už je jedno. Možná je toto můj poslední letošní článek, takže vám raději popřeji už teď. Šťastný NOVÝ ROK, mnoho úspěchů, klidu, radostí. Mějte se rádi. 
 
Já vám nevím, ale jsem asi takový antisilvestrovstký člověk, protože mi přijde, že je to den, kdy se má každý (ať tak nebo tak) neuvěřitelně bavit a totálně se opít a já úplně tenhle názor nezastávám. 
 
Určitě dál sledujte naše instagramy a facebook. Tam jsem stále aktivní. 
 
Silvie

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Lovely CARROT CAKE

Dnes trošku z jiného soudku, ale rozhodně něco, co stojí za zmíňku! Miluju carrot cake! Vyzkoušela jsem spousty receptů, ale jen ten od MY COOKING DIARY je ten, který mi vyhovuje absolutně nejvíce. Pojďme si recept rozebrat. Podle MY COOKING DIARY Co se týká mrkve , kupuji většinou tu v plastovém balení (1kg ji tam myslím je) nebo si po kusech vyberu. Ne s natí. Mouku používám klasicky polohrubou, ale dort je pak poněkud těžsí. Pravda je, že z celozrnné jsem ho ještě nezkoušela. Třtinový cukr je něco, na co, zvlášť při pečení tohohle dortu, nedám dopustit! S klasickým bílým cukrem je dort příšerně sladký. S třtinovým cukrem nemám žádný problém a i korpus je díky němu více hnědší. Vanilkový lusk nedávám, když se mi zachce, tak přidám vanilkový cukr, ale spíše nedávám ani jedno. Prášek do pečiva dávám, podle zkušeností, zásadně celý. Jinak mi korpus vylítne jen málo. POSTUP - part 1 Zapnula jsem troubu na 180°C, cca.  Dala jsem do kuchyňského robota v

DIY: Oprava zničených stínů – bez alkoholu

Ahoj, před nějakou dobou jsem na Instagramu zveřejnila fotku dokazující moji šikovnost – rozbité stíny, které mi samozřejmě úplně samy spadly na zem. Znáte to – něco držíte, pohodička a najednou zničehonic vám to prostě vyklouzne z ruky…klasika -.- A jelikož mi bylo mých nově nabytých stínů (ano, koupila jsem si je ten den :D) líto a nechtěla jsem je vyhodit, rozhodla jsem se, že si je opravím. Tak jsem zkoukla pár videí na opravu stínů / pudrových produktů a plná nadšení jsem šla hledat do špajzu alkohol, který byl potřeba k opravě. No jo, jenže mi žádný neměli -.- a co teď, že jo? Pátrala jsem i po jiném návodu, ale zase tolik jich nebylo. Až jsem nakonec objevila verzi bez alkoholu. O tom, jak jsem postupovala při opravě se dozvíte víc v následujícím mini foto návodu 😊 . Takže budeme potřebovat: - rozbité stíny nebo jiný pudrový produkt jako třeba tvářenku nebo pudr - trochu vody - párátko nebo něco čím stíny rozmělníte - kapesníček - něco čím mokré stíny u

Z neexistujícího deníku aneb den se mnou

Na úvod bych chtěla říci, že dnešní článek bude poněkud jiný - zvláštní. Jiný bude minimálně v tom, že pojednává o celém mém dni, takže dnešní článek je dejme tomu, jako vytržená stránka z mého neexistujícího deníku. Tak jo, nevím, jak se to stalo, ale mám příšerně přemýšlivou náladu, což rozhodě nepovažuji za skvělou věc. Právě jsem přišla do školy a už jen to slovo ŠKOLA je frustrující. Ale co to povídám, většina vyučujících nám říká, že "nejezdíme do ŠKOLY", ale jezdíme na UNIVERZITU nebo FAKULTU, ale to mi přijde snad ještě horší. Tento, rádoby článek, píšu v osm hodin ráno a píšu si ho ručně. Do sešitu. Do sešitu, který měl původně sloužit, jako sešit na výpisky. Ale nějak to nedopadlo. Něco málo jsem si do něj napsala první semestr, ale teď, ve druhém semestru, obohacuji můj sešit něčím, čemu říkám bohatě nanicovaté kresby všeho druhu. Mluvím tedy konkrétně o měsíci, hvězdách, květinách, vánočním stromku s dárky (ano, teď v květnu), apod.. Právě sedím venku na k