Přeskočit na hlavní obsah

Dream catcher

Lapač snů jsem chtěla strašně dlouho, ale protože jsem tak trochu pověrčivá, tak jsem věděla, že si ho vyrobit (pravda je, že jsem to po mnoha a mnoha pokusech vzdala) ani koupit (to pravda je) nemůžu. Nemělo by to takový účinek. 

Jsou to asi dva týdny zpátky (možná víc),  co mi ho mamka dala a to byl fakt mega dobrý dárek. Hned jsem se jí začala ptát v jakém psychickém rozpoložení byla, když ho kupovala a na to, v jakém psychickém stavu mi ho dávala jsem se ptát nemusela, protože to jsem viděla (logicky). Je to hodně důležité. Věřím tomu, že je potřeba, aby ten člověk, který někomu dává (kupuje, vyrábí) lapač, byl v pohodě, v dobré náladě apod., protože to má vliv na funkci. 
Pak jsem začala hledat vhodné místo a připadalo v úvahu jenom (pro mě) jedno. Dala jsem si ho přesně doprostřed pokoje a zároveň nad postel. Doprostřed kvůli správnému proudění energie v místnosti a nad postel kvůli snům. 

O tom, jak lapač funguje a jak ho správně umístit, jaké barvy vybrat se dočtete na spoustě stránkách o Feng Shui. 

Nevím, jestli to náhodou není jenom obdobím, že některé je bezesné a někdy je zase víc snů, ale já docela na ty špatný sny jsem. Mám neskutečně bujnou fantazii a bohužel to v těch snech je znát a od té doby, co mám lapač, se mi nezdál jediný špatný sen. Mám naprosto klidné noci (když spím teda. Ještě bych potřebovala něco indiánského na to, abych mohla spát a byla bych spokojená). 
Myslím si, že je to ovlivněné i hodně tím, jestli v  to věříte nebo ne. O tom je vlastně všechno. Buď to tomu věříte a tak vám to funguje a nebo ne. Každý to máme jinak, ale já v to věřím a určitě vám doporučuji to zkusit. 

Silvie 

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tipy na vánoční dárky - Mommy

Aneb: Předvánoční deprese 1/X. Každý rok je to stejné. Rok od roku je to horší a horší. Neustále sháním nějaké nápady, tipy a všelijaká různá, možná překvapení, kterými bych mohla obdarovat svoje nejbližší. Dnes vám sem hodím pár svých nápadů, které byste mohli použít pro svojí mamku. Udělám z toho takovou mini sérii tipů na dárky. Dárkové poukazy - Já už letos třetím rokem jedu v poukazech atp. Připadá mi to jako nejlepší řešení, když nechci kupovat nějaké kraviny, které stejně někam zahodí a nebudou k ničemu. Předloni to byly dvě vstupenky do Národního divadla (za tenhle nápad jsem (byla) pyšná sama na sebe, protože to byl nejlepší dárek ever) , loni to byl celorodinný vstup do Mořského světa v Praze a letos jsem zvolila způsob dárku, který bude jen a jen pro ní.  Lísky na koncert - To je podle mě ultra dobrý dárek. Pokud vaše mamka má nějakou oblíbenou kapelu, která třeba není česká a vystoupí v Praze příští rok, tak neváhejte a jděte do toho. Kupte dva lístky a mát...
Okomentovat
Další informace

Lovely CARROT CAKE

Dnes trošku z jiného soudku, ale rozhodně něco, co stojí za zmíňku! Miluju carrot cake! Vyzkoušela jsem spousty receptů, ale jen ten od MY COOKING DIARY je ten, který mi vyhovuje absolutně nejvíce. Pojďme si recept rozebrat. Podle MY COOKING DIARY Co se týká mrkve , kupuji většinou tu v plastovém balení (1kg ji tam myslím je) nebo si po kusech vyberu. Ne s natí. Mouku používám klasicky polohrubou, ale dort je pak poněkud těžsí. Pravda je, že z celozrnné jsem ho ještě nezkoušela. Třtinový cukr je něco, na co, zvlášť při pečení tohohle dortu, nedám dopustit! S klasickým bílým cukrem je dort příšerně sladký. S třtinovým cukrem nemám žádný problém a i korpus je díky němu více hnědší. Vanilkový lusk nedávám, když se mi zachce, tak přidám vanilkový cukr, ale spíše nedávám ani jedno. Prášek do pečiva dávám, podle zkušeností, zásadně celý. Jinak mi korpus vylítne jen málo. POSTUP - part 1 Zapnula jsem troubu na 180°C, cca.  Dala jsem do kuchyňského robo...
1 komentář
Další informace

My hair care

Konečně začínám být se svými vlasy spokojená a proto jsem se rozhodla se s vámi podělit o to, jak se o ně starám. Co jsem dělala dřív špatně? Je dobré se nad tímhle zamyslet, protože já osobně jsem zjistila, že jsem dělala špatně skoro všechno. Plácala jsem na vlasy barvy, které mi je ničily. Neustále jsem si je žehlila a jinak tepelně upravovala, což mi vlasy také ničilo. Vázala jsem je do velmi pevných copánků, což opět vlasům neprospívalo a v neposlední řadě jsem používala ne úplně vhodné přípravky, ať už to byly šampony, kondicionéry, masky, oleje apod. No, bylo toho dost. Můj příběh? Vynechejme všechno výše zmíněné a pojďme rovnou na to, kdy a jak jsem se začala o vlasy skutečně zajímat. Vlasy mě hodně začaly zajímat ve chvíli, kdy jsem si z BLOND dala ČERVENOU. V zoufalství a vzteku jsem to ještě ten den přebarvila zpět na blond, čímž jsem si vlasy kompletně zničila. Tohle NIKDY NEDĚLEJTE! NIKDY. Nebo takhle, nebylo to tak hrozné, jak říkám, většinou mi kamarádi nebo r...
Okomentovat
Další informace